Proč Gruzie válčí s Ruskem o Jižní Osetii? - icons.cz

Proč Gruzie válčí s Ruskem o Jižní Osetii?

Tuhle otázku si asi položil každý, kdo se o tomto problému doslechl. Jádro problému sice začíná o několik desítek let dříve, ale nejvíce se pokusím neznalému čtenáři přiblížit proč se Jižní Osetie najednou vzbouřila a vše vyústilo v ozbrojený konflikt Gruzie a Ruské federace.

„Chceme samostatnost!“ Téměř už 90 let…

Ve středověku podléhalo území Jižní Osetie byzantskému vlivu, Mongolům a částečně pak islámu. Roku 1810 bylo toto území spolu s Gruzií přičleněno k Rusku, kde tehdy vládl car Alexandr I. Pavlovič. Od nástupu bolševikůk moci, přesně 1921, byla Jižní Osetie v Gruzii autonomním územím. Po rozpadu Sovětského svazu získala Gruzie nezávislost a Jižní Osetie ji najednou chtěla taky, leč stal se úplný opak. Proto se následně Jižní Osetie odtrhla od Gruzie násilně a vyhlásila svou nezávislost, kterou, ale nikdo nikdy neuznal. Následně zde a v Abcházii propukla občanská válka, proto bylo v rámci SNS ustanoveno, že v oblasti budou dohlížet mírové jednotky Gruzie a SNS. Problém ale nebyl vyřešen, nýbrž pouze zmrazen či pozastaven a dnes se tahle pandořina skříňka otevřela znovu.

south ossetia

Zdroj: farm2.static.flickr.com

Kdo koho napadl?

To právě nikdo neví a můžeme pouze spekulovat, ale jedno je jisté. To, že na stávajícím konfliktu mají vinu obě zúčastněné strany. Oficiálně se datuje začátek této „války“ na 1. srpen, kdy začaly intenzivnější boje mezi gruzínskými a jihoosetskými vojenskými silami. 7. srpna se smířlivě vyjádřil gruzínský prezident Michail Saakašvili, kdy prohlásil, že je připraven se s Ruskem diplomaticky dohodnout za společným stolem a zastavil ostřelování jihoosetského území.

Nicméně již následující noc začala gruzínská armáda znovu s odstřelováním a dala si z cíl dobýt hlavní jihoosetské město Cchinvali. Na to čekalo Rusko a již připravení vojáci ihned překročili hranice s Gruzií, resp. Jižní Osetie a tento akt odůvodnily ochranou civilního obyvatelstva, které je převážně ruského původu (90%). Na obou stranách byly hlášeny jak vojenské ztráty, tak i civilní. Rusko označilo gruzínské jednání, jako genocidu na jihoosetském etniku. Můžeme se opravdu dohadovat co se opravdu stalo, protože ani jedna strana nepustí do oblasti nezávislou stranu.

Štětina: „Jsem tu, abych informoval nezávisle.“

Nejlépe popsal daný stav český senátor Jaromír Štětina, který vystoupil ve včerejším vstupu na ČT a potvrdil, že zatím jsou podávané zprávy dosti v rozporu s realitou. Ale ani on nemůže přesně sdělit, jak se věci opravdu mají, protože ho před vstupem do města Cchinvali zastavila gruzínská policie. Dále sdělil, že už se nebojuje, ale spíše rabuje a loupí a co měl prý možnost vidět, tak ruské síly jsou opravdu na gruzínském území i když ruské zdroje tvrdí, že se jejich síly stahují.

Ale velmi důležitá informace, kterou senátor opět zopakoval je, že ruská diplomacie je jedna z nejlepších na světě a že používá techniky lží a zastírání. Proto dokud nikdo z nestranných zdrojů nepotvrdí vysílané zprávy, není důvod těmto zprávám přikládat velký význam. Podle senátora Štětiny se Rusko takto angažuje, aby ovládlo zbytek nerostných zdrojů, které ještě nemá ve své moci. To bych osobně bral s rezervou, ale něco na té myšlence určitě je. Jen pro představu ruského mlžení – Ruští vojáci pravděpodobně odpálili hlavní železniční spoj Gruzie se západem a ruský generál to okomentoval slovy: „Nyní je mír. Proč bychom odpalovali most, když je naším úkolem obnova země.“ To mluví za vše.

Co bude dál?

Ruské vojsko se stahuje z gruzínského území, ale reportéři agentury Reuters potvrzují, že Rusové nikam nepospíchají. I z tohoto je patrné, že konflikt se dost možná hned nevyřeší a bude mít dozvuky ještě pár měsíců či několik let. Z mého pohledu se OSN a EU zachovali velice zdrženlivě, což považuji za chybu. Naopak USA, zvláště prezident George W. Bush vystupoval po celou dobu velice kriticky a myslím, že i tento postoj Rusy trochu rozhoupal.

Ale co je na celé věci asi nejvíce bijící do očí, že celý konflikt se odehrává přesně v dobu, kdy by svět měl držet při sobě a zapomenout alespoň na chvíli na svoje roztržky. Olympijské hry v Pekingu jsou velkolepé, krásné a bravurně pořadatelsky zvládnuté, ale bohužel pro mnoho z nás mají zvláštní pachuť. Jestliže státníci přes den povzbuzují své sportovce a večer řeší věci blízké válce, rozhodně se nenaplňují olympijské smírčí myšlenky. My jen můžeme doufat, že se vše vyřeší již bez lidských ztrát, které jsou vždy nejkrutější…

Lenny, 11:54, 17.8.2008, Společnost


Komentáře k textu

Josef
16:42, 18.8.2008

Hezký článek. Já jsem byl na dovolené v Soči asi v r.1975 a byli jsme na výletě ve městě Gagry a m ěli jsme jet ještě dál do Gruzie. Ovšem nešlo to, protože tam byla hranice a od průvodce jsme se neoficálně dověděli, že Abcházci nesnáší Gruzínce. Asi by chtěli samostatnost už tehdy, za režimu.

Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|


Tagy a štítky

kde se valci zprávy kde se válčí jednání osetie s ruskem kde se válčí jižní osetie


TOPlist